Podzimní setkání s důchodci má v naší obci velkou tradici. Celou akci zajišťuje pro naše "zkušenější" občany obecní úřad a zastupitelé obce. Každý rok se hostům předvede mateřská a základní škola. Děti se na program vždy těší a pečlivě se učí básničky a písničky, aby ukázaly svým babičkám a dědečkům, co všechno umí. Náš divadelní soubor si každým rokem připravuje hlavní večerní program. Vždy si zvolíme nějaké téma, vybereme písně a secvičíme program, který předvedeme našim seniorům. Režii a hudbu zajišťuje Jana Maralíková a Katka Drlíková. Níže se můžete podívat, co už jsme všechno zinscenovali.
Program
[fotogalerie-nahled:]
Program
Karel Gott byl hudební legendou, proto jsme se rozhodli zpracovat jeho život ve známém televizním pořadu Kalendárium. Dvě "moderátorky" představily jednotlivé životní etapy slavného zpěváka, zmínily důležitá fakta a informace a také uvedly jeho nejznámější hity. V podání našich divadelníků zazněly písně jako Trezor, Lady Karneval, Když milenky pláčou, Být stále mlád a mnohé další známé hity. Velmi dojemné byly i duety, například Zvonky štěstí, Čau lásko a Srdce nehasnou. Poslední zmíněnou píseň, kterou přímo pro Karla Gotta a jeho dceru Charlotte složil Richard Krajčo, zazpíval Tomáš Horut (náš pan starosta) se svou dcerkou Terezkou. A musíme konstatovat, že jedno oko nezůstalo suché. Závěrečnou píseň Jdi za štěstím již s námi zpíval celý sál. Celý večer byl velmi emotivní a krásný, jak v hledišti, tak na jevišti.
Program Televarieté jsme už dlouho měli v našich hlavách a v roce 2019 dostalo konečně svou podobu naživo. Večer začal úvodem ústřední dvojice moderátorů, z nichž každý byl přesvědčen o tom, že právě on je ten, kdo měl vystoupení uvádět. Proto se celý večer handrkují a předvádějí se s jednotlivýmí vystoupeními. Poprvé jsme v tomto programu uvedli také mluvené slovo. Nešly vynechat populární scénky Felixe Holzmanna či známá recitace básně Ostrava od Petra Bezruče. Písně zpívali jak čeští tak i zahraniční interpreti. Do Televarieté přijel například Boney M a Abba. Z českých zpěváků se předvedl Ivan Mládek, Karel Gott a další hvězdy, které v tomto pořadu v televizi účnikovaly. Večer byl velmi svižný a zábavný.
V roce 2018 uběhlo přesně 100 let od založení Československé republiky a proto jsme si i my připomněli významné výročí velmi důstojným a krásným představením. Celá scéna byla ve černobílých barvách, jednalo se o salón, kde se scházeli hosté a zpívali známe hity z doby první republiky. Všichni účinkující byli upraveni v prvorepublikovém stylu, nechyběly šaty, obleky a doutníky. Na zdi visel obraz T.G.Masaryka. Večerem zazněly písně jako Slunečnice, Jen pro ten dnešní den, Nebe na zemi, Růžová krinolína, Nebe na zemi, Říkej mi to potichoučku a další hity. Závěr patřil směsce tří písní, kde nechyběla ani oblíbená píseň "tatíčka Masaryka" Ach, synku, synku. Troufám si říct, že naše vystoupení patřilo k těm nejlepším a bylo velmi noblesní.
Česká filmová a hudební scéna je známá kvalitními muzikály a proto i my jsme se rozhodli, že si ty nejznámější muzikálové písně připomeneme společně v našem vystoupení. Program byl rozdělen na dvě části. První část byla trochu vážnější a patřila písním z muzikálů Jesus Christ Superstar, Dracula, Kleopatra a další. Po přestávce jsme to rozjeli ve stylu 60. let a na jevišti jsme zazpívali i zatančili hity z muzikálů Šakalí léta, Starci na chmelu, Pomáda a Rebelové. Celý náš program jsme vystupovali v krásných kostýmech, které jsou součástí naší půjčovny kostýmů.
V roce 2016 jsme měli ulehčenou práci co se týče výběru tématu, jelikož bernačtí hosté si sami vybrali písničky, které by chtěli slyšet. Jejich přání bylo, abychom pro ně připravili program ze staré Prahy, zejména tedy písně Karla Hašlera. Celý program jsme pojali jako pražskou hospůdku, ve které si hosté pro radost zpívají písničky. Zazněly nejznámější hity a to Po starých zámeckých schodech, Vltavo, Vltavo, Na Pankráci, Vejtoňská hospoda, Pětatřicátníci, Muziky, Na Strahově pod Petřínem, Copak je to za vojáka a další směsky Karla Hašlera. Na závěr jsme si všichni společně zazpívali Tu naši písničku českou. V rámci celého večera jsme se dověděli některé zajímavosti ze života Karla Hašlera a připomněli jsme si tak jeho 137. narozeniny, které by oslavil za 10 dní po našem programu.
Děti ze základní školy si připravili písně Voskovce a Wericha a tím také přispěli k atmosféře staré Prahy.
V roce 2015 jsme se společně s dospělými přenesli do světa pohádek. V našem programu zazněly nejznámější pohádkové písně, ať už jako duety či sóla. Jeviště bylo vyzdobeno v jedné půli ve stylu zámecké komnaty a v druhé půli jako zámecká zahrada. Celý pohádkový koncept podtrhly nádherné kostýmy všech účinkujících z naší domácí kostymérny. Programem nás provázela babička Hela, která vyprávěla své vnučce Terezce pohádky o hodných princeznách a princích, ale také o dalších pohádkových bytostech.
A jaké písně si s námi mohli hosté zazpívat? Ty nejznámější z pohádek Šíleně smutná princezna, Pyšná princezna, Princové jsou na draka, Honza málem králem, Popelka, Princezna koloběžka, O princezně, která ráčkovala, Co takhle svatba, princi? a Dívka na koštěti.
Zajímavostí v průběhu celého večera byla speciální anketa pro hosty, ve které mohli navrhnout, jaké téma chtějí vidět další rok. A celkem s přehledem to vyhrály písně ze Staré Prahy, tzv. Hašlerky.
Tentokrát jsme setkání s důchodci pojali skoro jako divadelní představení. Celý večer byl koncipován jako Hodina zpěvu od známé dvojice Svěrák-Uhlíř. Jeviště se proměnilo ve školní třídu, nechyběly lavice, tabule, katedra a samozřejmě zlobiví žáčci. Tuto speciální hodinu vyučovala paní učitelka Svěráková, která dostala za úkol od paní ředitelky nacvičit s dětmi program, neboť na konci hodiny měl přijít do třídy pan inspektor. Paní učitelka si vzala na pomoc pan učitelku Uhlířovou a společně s dětmi nacvičili program, kde nechyběly známé hity této skladatelské dvojice. Zazněly písně jako Dělání, dělání, Holubí dům, Chválím Tě, země má a mnoho dalších. Na konci hodiny opravdu dorazil pan inspektor a dětem zazpíval píseň Ani k stáru. Celý večer jsme uzavřeli písničkou Není nutno, kterou jsme všichni společně zazpívali při harmonice.
Děti z mateřské a základní školy měly také připravený pestrý program. Ti nejmenší zpívali písničky o mravenečcích a děti starší si připravili hudební pohádku O červené karkulce, opět z dílny Svěrák-Uhlíř.
Věříme, že večer byl opravdu zábavný a že se hosté pobavili i u speciálního kvízu, kde hádali z jakých filmů jsou jednotlivé písně.
V roce 2013 jsme se rozhodli naše občany zavést na Divoký západ. Už samotný sál byl vyzdoben ve stylu Saloonu. Stoly byly nepravidelně umístěny a na nich samozřejmě nesměly chybět karty a peníze. V přísálí byla vytvořena indiánská vesnice s ohništěm, která sloužila zejména našim nejmenším občánkům. Děti z mateřské školy se proměnily v inidány a inidánky a děti ze základní školy si zahrály na kovboje. Jejich program tak dokresloval celkovou atmosféru divokého západu.
Hlavní program se odehrával na jevišti - v saloonu. Všechny písně, které byly speciálně vybrány pro tento večer, doprovázel na piáno opilý klavírista. A tak mohli naši diváci shlédnout mužné kovboje a krásné tanečnice. Večerem se nesly písně Ó Zuzano, Tisíc mil, Červená řeka, Arizona, Pověste ho vejš a další písně ve stylu country. A jako na divokém západě ani u nás nechyběla napínavá přestřelka a dopadený zločinec. Ale co by to byl za příběh, kdyby neskončil vesele a proto nás na závěr přišel všechny udobřit Limonádový Joe.
Věřím, že se tento netradiční večer našim "zkušeným" občanům líbil a že na ně nebyl příliš "divoký". Účinkující divadla Bodlák a taneční country skupiny Klondajk si to perfektně užili a určitě to nebude jejich poslední společné vystoupení.
Na 40. výročí jsme to pořádně oslavili. Celý večer byl koncipován jako průřez historií od roku 1972 do roku 2012. Tedy od prvního Podzimního setkání s důchodci. Historie byla představena ve dvou rovinách. První rovina zdůraznila důlěžité mezníky v dějinách obce Bernartice nad Odrou (pouze od 1972 do 2012) a druhá rovina se prolínala hudební scénou. Zazněly hity ze 70.,80.,90., let a hity současnosti. Je třeba podotknout, že hudební výkony některých účinkujících se daly přirovnat k profesionálním. Mezi písněmi se objevila také píseň Na scénu, kterou jsme věnovali dlouholetému režisérovi bernackého divadla panu Prašivkovi, který nás nedávno náhle opustil.
V průběhu večera byla k dispozici k nahlédnutí obecní alba s fotkami z různých obecních akcí. Dokonce se promítaly videa například z roku 1978. Pro hosty byl připravený kvíz se zajímavými otázkami z historie obce. Protože to byl narozeninový večer, nechyběl ani dort a dárečky. Svíčku sfoukla paní Jitka Staňková a zavzpomínala na úplně první setkání. Naši občané si odnášeli sebou poukázku na kalendář a tašky na tříděný odpad.
Závěr patřil zaměstnancům obecního úřadu a zastupitelům obce. Ti společně zazpívali speciálně upravenou písničku Ta naše setkání hezká. 40. výročí jsme opravdu oslavili ve velkém.
Divadelní večer byl velmi speciální, protože patřil i nám - divadelníkům. Úkolu jsme se zhostili s nadšením a prokázali tak nejen svůj hudební talent, ale také chuť předávat lidem radost. Hosté se ocitli v divadle hned po příchodu do sálu. Na stole měli připravené divadelní rekvizity, které si mohli v průběhu večera vyzkoušet. Takže se sem tam někdo ukázal s velkým nosem, čepičkou nebo škraboškou na hlavě. Na začátku programu se na sále objevil pouliční kamelot, který prodával za pětikorunu Divadelní noviny. Hosté si v novinách mohli přečíst veškeré informace o bernackém divadle. Dověděli se něco o historii, co se kdy hrálo, o osobnostech zdějšího divadla a také to, co se chystá a připravuje. V průběhu večera proběhla anonymní anketa s několika otázkami, které se týkaly bernackého divadla. Hosté měli také možnost prohlédnout si fotky z divadelních představení, které zapůjčili někteří občané. Dále mohli na projektoru shlédnout prezentaci s fotkami opět z divadla.
Ve večerním programu zazněly písně ze známých operet, které se v Bernarticích hrály. Jednalo se o operetu Podskalák, Nejlíp je u nás, Mamselle Nitouche, Na tý louce zelený, Perly panny Serafínky a Nejkrásnější válka. Vrcholem večera bylo nesporně vystoupení pana Školoudíka, při jehož podání dojemného waltzu „Vltavo, Vltavo“ ukápla leckomu i slzička.
Po programu následovalo zpívání při harmonice s "Drlíkama" a s "bodláckým" pěveckým doprovodem. Ti nejvytrvalejší se dočkali tradičního "zpívání na schodech", při kterém jsme se všichni pomalu ubírali domů.
Tento večer se hosté ocitli v Kabaretě. Hlavní kabaretní zpěvačkou byla Veronika Barošová, na klávesy ji doprovázela Katka Drlíková. Výzdoba i masky účinkujících byly laděny do kabaretní atmosféry. Hosté si mohli připomenout písně Yvetty Simonové, Voskovce a Wericha, Jaroslava Ježka a třeba také filmové a muzikálové hity. Večer byl velmi milý a příjemný.