Každý člen divadla je důležitým článkem naší ochotnické činnosti. Každý má svou nezastupitelnou roli, ať už menší nebo větší, každý příspívá svou jedinečností k celistvosti našeho spolku a díky tomu jsme skvělá parta, která se baví tím, co dělá. Na této stránce jsou zmíněné osobnosti, které se podílely nebo podílejí na divadelní a hudební režii a které udávaly nebo udávají směr celému divadelnímu souboru a tím jej posouvají neustále dopředu.
Karel Klos byl velmi význačnou osobností bernackého divadla. Byl velmi umělecky nadaný, hrával v kostele na varhany a divadlu se věnoval již před válkou. V roce 1948 se stal předsedou Osvětové besedy a od této doby se věnoval nejen režisérské činnosti, ale v podstatě veškeré organizaci, která k divadlu patří. Aktivně zajišťoval propagaci divadla, zabýval se dramaturgií, tvorbou kulis a také se velmi zasadil o kvalitní podobu jeviště v KD. Jeho poslední hrou byl František Kmoch z roku 1978. V roce 1980 ukončila jeho divadelní činnost tragická smrt. Režii přebral Ivan Prašivka.
Karel Klos se vyznačoval neobyčejnou obětavostí, nadšením a láskou k ochotnickému divadlu. Celý život pracoval u dráhy, mezi jeho neuskutečněné sny patřilo cestování.
Umělecky všestranný Ivan Prašivka se zabýval divadlem již odmalička, kdy jako kluk hrával na Jičině. V Bernarticích nad Odrou se Ivan Prašivka poprvé objevil v roce 1960 ve hře A. P. Čechova - Medvěd. Bernackému ochotnickému divadlu se od této doby věnoval pravidelně do roku 1980, kdy přešel z herecké činnosti na post režiséra. Jeho prvním režisérským počinem byla hra Na tý louce zelený. Režii se věnoval Prašivka až do roku 2009, kdy zakončil svou divadelní kariéru hrou Nejlíp je u nás. Od roku 2009 se režisérské činnosti věnuje Zdeněk Klos.
Ivan Prašivka uplatnil své celoživotní zkušenosti s dětmi na základní škole také v dětském divadle. Mezi jeho další velké vášně patřilo malování a rybaření.
Úplné počátky bernackého ochotnického divadla se objevují pod vedením Albína Kunetky, což byl pradědeček Zdeňka Klose. Není divu, že divadlo provází Zdeňka Klose již odmala. Oba rodiče měli k divadlu kladný vztah (otec dělal dlouhá léta nápovědu a matka hrávala divadlo společně se svou sestrou Marií). Nejvíce však Zdeňka ovlivnil jeho strýc Karel Klos, který dlouho působil v obci jako režisér.
Zdeněk se již jako malý kluk objevoval v různých inscenacích a svou lásku k divadlu podporoval i za studií v Brně, kde byl členem Divadelního studia Josefa Skřivana. Nejznámější hrou, ve které si Zdeněk Klos zahrál, byla Odyssea, kterou režíroval již zesnulý reřisér Zdeněk Pospíšil a která měla desítky repríz. Odysseu si soubor zahrál také v Homérově rodišti, řecké Ithace.
I po ukončení studií se dále věnoval divadlu a v roce 1981 založil v Novém Jičíně amaterský divadelní soubor MED (Malé Experimentální Divadlo), v kterém začal poprvé spolupracovat s Bobem Volkem. Tehdy ještě netušil, že s Bobem bude v budoucnu pracovat na dalších divadelních hrách. Jedním z projektů MEDu bylo nastudování Machiavelliho hry Mandragora, kterou originálně sehráli na nádvoří Žerotínského zámku.
V roce 2009 začal vést BODLÁK Bernacké Ochotnické Divadlo a nastudoval s herci první hru Žena hašteřivá a manžel zoufanlivý. V této hře si sám zahrál za studentských let pod režijním vedením Miroslava Donutila.
Vojtěch Hanzelka se narodil v Bernarticích nad Odrou v muzikantské rodině. Již v roce 1949 se začal věnovat hudbě a založil s kamarády dechovou skupinu Melodie v počtu 15 lidí. S kapelou hrávali zábavy, plesy a výlety až do podzimu 1951, kdy odešel Hanzelka na vojnu. V roce 1972 založil mládežnickou dechovku, která poprvé hrála v červenci 1974 na oslavách 600 let obce. Po Karlu Klosovi převzal hru na varhany ve zdejším kostele.
Vojtěch Hanzelka rovněž doprovázel naše ochotníky hrou na klavír a nacvičoval zpěvy na zkouškách. Při divadelních představeních jej doprovázela skupina muzikantů z LŠU Nový Jičín. S bernackými divadelníky spolupracoval až do roku 1998. Jeho nástupcem byl od roku 2000 hudebník Bohumil Volek.
Bob (jak jsme mu všichni říkali) se celý svůj život věnoval hudbě. Byl členem několika hudebních uskupení, např. skupina Flumens, Big band B. Volka a asi nejznámnější skupina GENERACE, kde hrál na dvanáctistrunnou kytaru, flétnu a také zpíval. Byl kapelníkem v Jesenické dechovce a také hrál ve skupinách se svými dcerami. V bernackém divadle se poprvé objevil v roce 1986 ve hře Pan radní si neví rady. Od té doby byl stálým členem našeho spolku, i přesto, že žil v Jeseníku nad Odrou. Od roku 2000 se podílel na tvorbě hudebních podkladů pro všechna představení až do roku 2024, kdy zcela nečekaně odešel do hudebního nebe.
Bob byl nedílnou a velmi podstatnou součástí bernackého ochotnického divadla téměř 40 let. Věnoval se všemu, co se týkalo hudby - hrál, skládal, zvučil, přicházel s nápady a vedl hudební zkoušky. Pod jeho vedením herci drilovali písničky, učili se správnou výslovnost a intonaci.
Velkým Bobovým počinem bylo hudební aranžmá pro muzikál Malované na skle, který měl premiéru 30. dubna 2016. Během dvou let jsme odehráli 30 úspěšných představení a získali řadu ocenění na divadelních přehlídkách. Na 49. Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou, v říjnu 2017, získal cenu i Bob Volek za hudební nastudování této hry. V roce 2018 bylo vydáno CD, abychom si v budoucnu mohli připomenout neopakovatelné okamžiky, které se trvale zapsaly v srdcích diváků a účinkujících a na kterém má Bob obrovskou zásluhu.
Mezi Bobovy další aktivity patřilo například zpracovávaní filmů a různých propagačních materiálů nejen pro Jeseník ale také pro Bernartice. Bob byl nadšeným sportovcem, rád hrál tenis a jezdil na kole. Jeho zálibou byla i kvalitní literatura a posezení u dobrého vína.
Jitka Staňková celý svůj život věnovala dětem na prvním stupni jako paní učitelka. Učit začala v roce 1953 a v Bernarticích působila na základní škole 28 let. V divadle začínala v 70. letech jako nápověda. Jelikož měla k dětem vřelý vztah, v roce 1983 převzala po Ivanu Prašivkovi režii dětského divadla. Této činnosti se věnovala do roku 1990. Tradice dětského divadla byla obnovena po 12 letech, kdy se vedení ujala Jarmila Prašivková.
Jitka Staňková se v roce 1972 stala předsedkyní Sboru pro občanské záležitosti, který zavedl tradici vítání občánků a dalších akcí. Její velkou zálibou a zásluhou bylo psaní Kroniky Bernartic nad Odrou, které se věnovala od roku 1991 až do roku 2008.
Jarmila Prašivková patří mezi další velké osobnosti bernackého divadla. Její divadelní začátky sahají do studentských let na škole v Českém Těšíně. V Bernarticích nad Odrou se uvedla poprvé v roce 1960 stejně jako její manžel Ivan Prašivka. Od této doby účinkovala ve všech hrách až do roku 2009, kdy společně s manželem ukončili svou ochotnickou činnost. Jarmila Prašivková se věnovala také režii a to od roku 2001 na dětské scéně při základní škole. Důležitou činností byla také příprava krásných kostýmů pro dospělé i dětské divadlo. Jejím životním povoláním bylo učitelství na učňovské škole v Novém Jičíně.
Nyní si Jarmila Prašivková užívá divadlo z pozice diváka. Nechybí na žádném našem představení a její potlesk a slova chvály (nebo i oprávněné kritiky) jsou pro nás vždy velkým přínosem.
Eva je starší dcerou režiséra Zdeňka Klose a tak není divu, že ochotnické divadlo a zejména kolektiv místních divadelníků učaroval i jí.
Její celoživotní práce a zároveň záliba je práce s lidmi a s dětmi. Od roku 2008 pracuje ve školství jako třídní učitelka na prvním stupni. V roce 2018 přestoupila na Základní školu v Bernarticích a to byl také stěžejní rok pro budoucí mladé herce. Eva se po devítileté pauze, kdy se dětskému divadlu nikdo nevěnoval, rozhodla obnovit tuto činnost a zasadila se o vznik dětského ochotnického souboru Bodláček. Společně se svou sestrou Janou zajišťuje vedení a organizaci souboru a své zkušenosti ze školství uplatňuje při výchově nejmladší divadelní generace v obci.
Eva se také věnuje herectví, první divadlo si zahrála v roce 2009 ve hře Nejlíp je u nás ještě pod vedením pana Prašivky. Poté hrála až v roce 2022 v hudební komedii Dobře ušitý frak. Se svou sestrou Janou Maralíkovou a s Katkou Písteckou připravuje také program pro každoroční setkání s bernackými důchodci.
Janu, druhou dceru režiséra Zdeňka Klose, zaujala divadelní činnost již v dětských letech. Účastnila se recitačních soutěží, vystupovala ve školních představeních a navštěvovala divadelní kroužek v tehdějším Domě dětí a mládeže. V době studií na gymnáziu byla členkou občanského sdružení Seník, kde začala s prvními režisérskými aktivitami a organizací divadelních představení.
Jana začala být aktivní členkou v Bodláku v roce 2009, kdy si zahrála ve hře Žena hašteřivá a manžel zoufanlivý pod vedením svého otce Zdeňka Klose a pokračovala jako herečka v dalších hrách až do roku 2017. V roce 2017 se ujala režie dětského souboru Bodláček, kde má na starosti uměleckou stránku představení (od úpravy scénáře, návrhu scény a kostýmů až po samotné herectví) a dále zajišťuje kompletně organizaci všech představení.
Společně s Katkou Písteckou započaly v roce 2010 nacvičovat programy pro bernacké důchodce a v těchto aktivitách nadále pokračují. Jana má na starost také propagaci našeho divadla, spravuje webové a facebookové stránky.
Katka pochází z hudební rodiny a je vnučkou Vojtěcha Hanzelky, který byl dlouholetým hudebníkem v našem ochotnickém divadle. Není divu, že je Katka muzikantem tělem i duší a za svůj život byla členkou několika kapel, kde hrála na klávesy a zpívala. Byla členkou známého novojičínského sboru Ondrášek a svůj hudební a umělecký talent uplatňuje celý život ve školství, momentálně v Základní škole v Bernarticích nad Odrou. Je organizátorkou různých kulturních akcí a jednou z nich jsou programy pro setkávání s důchodci v naší obci, které začala připravovat v roce 2010 s Janou Maralíkovou a pokračují v tom doposud.
Katka se podílí na hudebním aranžmá pro dětské divadlo Bodláček, střihla si i roli děvuchy v muzikále Malované na skle, organizuje každoročně Zpívání koled v naší obci a v podstatě nechybí na žádné místní akci, kde je zapotřebí hudba, zvuk, zpěv a nebo kopa legrace.